top of page
„Chtělo to odvahu dostat sami sebe na místa,
kde jsme ještě nikdy předtím nebyli… prověřit si své možnosti… prolomit hranice v hlavě, dnes vím,
že nejsem jenom diagnóza, ale lidská bytost.“
image_edited_edited.png

Už 30 let pomáháme lidem

s vážným duševním onemocněním

na jejich cestě zotavení

se z duševního onemocnění.

image_edited.png

Posláním Fokusu je podpora lidí se zkušeností s duševním onemocněním v jejich schopnosti žít normálním životem a vymanit se z traumatu duševního onemocnění. Pro lidi s vážným duševním onemocněním Fokus Labe nabízí komplexní komunitní péči

v neústavních podmínkách. Ve svých centrech a týmech duševního zdraví v 7 okresech Ústeckého kraje poskytuje sociálně - zdravotní služby terénního a ambulantního charakteru včetně poskytování podpory v sociální a zdravotní krizi. 

Za účelem zkvalitnění každodenního života lidí, kteří se někdy ve svém životě setkali s duševním onemocněním a mají potíže

s nalezením práce, Fokus Labe poskytuje zajímavé zaměstnání

v oblasti gastronomie, tiskařské výroby, rukodělné šicí výroby

a v oblasti údržby.

 

Sociální pracovníci a psychiatrické sestry pracují jako klíčoví pracovníci při integraci lidí s duševním onemocněním

z dlouhodobé lůžkové péče v psychiatrických nemocnicích

a léčebnách. 

 

Fokus poskytuje podporu a péči jak dospělým lidem a to ve všech sedmi okresech, tak dětem a mladým lidem v okrese Ústí nad Labem. Ve všech týmech integruje do své práce peer konzultanty, kteří duševní onemocnění zažili na vlastní kůži. Poskytuje edukaci a poradenství rodinám a blízkým, které začleňuje od počátku do procesu zotavení jejich blízkého člověka s duševním onemocněním.

Po dobu 30ti let své existence všichni zaměstnanci Fokusu Labe pracují na destigmatizaci duševně nemocných ve společnosti.

Ročně pracovníci Fokusu Labe poskytnou péči v průměru 950 klientům / pacientům a realizují v průměru 55 000 intervencí. 

Vlada 6.jpg

POSLÁNÍ A CÍLE

Fokus Labe je nezisková organizace založená v roce 1992.

Posláním Fokusu Labe je pomáhat lidem se zkušeností s duševním onemocněním na jejich cestě zotavování se z duševního onemocnění. Prostřednictvím komunitních služeb, kde pracující odborné týmy, poskytuje Fokus Labe podporu při stabilizaci zdraví, naplnění psychologických potřeb, nalezení nových sociálních rolí, získání a udržení si zaměstnání, samostatného bydlení a životní spokojenosti. 

Pomáhá lidem s duševním onemocněním

v návratu a uplatnění ve společnosti.

Prosazuje zájmy a práva občanů s duševním

onemocněním ve společnosti.

Zvyšuje kvalitu života a posiluje kompetence občanů

s duševním onemocněním.

Realizuje služby komunitní péče

pro dlouhodobě duševně nemocné klienty.

Poskytuje registrované sociálně zdravotní služby.

Honza 8.jpg
Kuba 4.jpg

Poskytuje pracovní uplatnění občanům s duševním onemocněním na chráněných místech v sektoru sociálního podnikání.

Zvyšuje informovanost veřejnosti

o problematice duševního zdraví a působí na veřejnost

při destigmatizaci duševního onemocnění.

Podporuje svépomocné aktivity uživatelů péče,

nabízí peer konzultantství a podporuje kreativitu občanů

s duševním onemocněním. Spolupracuje a podporuje svépomocnou organizaci Self Help.

Realizuje reformu péče o duševní zdraví v Ústeckém kraji.

Založení Fokusu 

29. 12. 1992

Zakladatelka PhDr. Lenka Krbcová Mašínová

První tým Ivana Vlčková, Pavel Kynšt. 

První dotace na služby 100 000 Kč.

1993

1. Fokus získává pronájem na první sídlo 

ve Vojanově ulici v Krásném Březně, kde sedíme ve velkém objektu na kbelících

a plánujeme první chráněné dílny a terénní služby. 

2016

1. Vzniká CDZ Chomutov.

2. Otevírá se komunitní chráněné bydlení 

v Tiché ulici se 14 místy.

2. V Ústí n/L vznikají první komplexní služby

s prací v terénu a se zapojením lidí se zkušeností jako peer pracovníků.

3. Vznikají první chráněné dílny, kuchařská

a truhlářská.

1999

Fokus se stěhuje do prostoru

vily na Střekově.

2000

1. Fokus Labe se rozšiřuje do dalších okresů, rozšiřuje své působení a mění název z Fokusu Ústí nad Labem na Fokus Labe.

2. Vznikají další 3 nové pobočky.

2017

1. Fokus mění svou právní formu na zapsaný ústav v Teplicích, Děčíně a Litoměřicích.

2. Fokus realizuje velký destigmatizační projekt Neviditelní lidé.

2018

1.  V lednu se otevírá restaurace Chaloupka.

2. Vzniká Tým duševního zdraví v Žatci.

3. Vzniká Tým duševního zdraví v Mostě.

2019

Otevírá se Dům zotavení - Recovery housing v Chomutově.

3. Vzniká mobilní zahradnická dílna.

4. V lednu se otevírá kavárna  v  Teplicích.

5. Vzniká projekt Catering Fokus.

6. V Ústí n. L. se otevírá  Bárka

v nových prostorách.

2020

1. Založení CDZ v Ústí nad Labem.

2. V září se otevírá Piknik. Za měsíc prodává již pouze přes okénko, přichází uzavírky s covidem.

2014

1. Je založena CF sociální firma.

2. Fokus se stěhuje do vlastního sídla v centru 

města v ulici Stroupežnická.

2021

Vzniká Dětský tým Fokusu Labe, rozšiřuje 

cílovou skupinu na děti.

2022

1. Vzniká projekt pekárny Fokus.

2. V září se otevírá kavárna Resslovka

a zavírá se Bárka.

2023

1. Otevření Tiskárny Fokus.

2. V dubnu se otevírá Piknik DC.

Anchor 1

Fokus Labe disponuje službami po celém Ústeckém kraji.
Týmy pomáhajících odborníků jsou připraveny pomoci lidem s duševním onemocněním s potřebami v nejrůznějších oblastech života. Pokud jste v nouzi nebo hledáte pomoc, týmy jsou připraveny za vámi přijet nebo s vámi domluvit návštěvu. Udělají s vámi první setkání, vzájemně si popovídáte, zjistíte vzájemná očekávání a potřeby. Vyberete vašeho koordinátora, průvodce na cestě vašeho zotavení a začnete vzájemně spolupracovat.

image_edited.png

4 FÁZE ZOTAVENÍ

Pří zotavení se z duševního onemocnění procházíme
s člověkem postupně čtyřmi fázemi.

1. Fází hledání naděje.

Na počátku se člověk necítí být schopen čelit problémům.
Má potíže přijmout pomoc. Může prožívat pocit beznaděje
a pocit „uvíznutí“ 
v nemoci. Každý, kdo prožívá zoufalství, potřebuje pocítit naději, jakýsi pocit, že může být a bude lépe. Bez naděje se není na co těšit a není možné nic pozitivního udělat. Naděje představuje velký motivační prvek, ale na to, aby byla naděje skutečně motivující, musí být něčím víc než jen ideálem. Musí nabýt podoby konkrétní, rozumné vize toho, jaké by to mohlo být, kdyby to bylo lepší. Není to o tom, že by lidé s duševním onemocněním měli dosáhnout přesně té vize, kterou si vytvářejí, ale je zapotřebí, aby měli představu
o tom, co je možné, neboť v důsledku toho mohou snáze přijímat složité změny a dělat kroky vpřed.

2. Fází zplnomocňování.

Postupně jsou lidé nastaveni přijmout pomoc. Na počátku doufají, že problémy spojené s nemocí za ně někdo vyřeší.
K tomu, aby lidé dělali pokroky, je třeba, aby věřili ve své vlastní schopnosti a aby si byli vědomi své vlastní moci. Je třeba, aby se jejich naděje zaměřila spíše na to, co mohou pro sebe udělat sami, než se jen spolehnout na nové léky nebo léčebné metody, které jim někdo jiný představí nebo dodá. Aby se cítili zplnomocněni, potřebují mít přístup k informacím a možnost činit vlastní rozhodnutí. Je možné, že budou zpočátku potřebovat podpořit, aby se mohli místo na své prohry začít zaměřovat na své silné stránky. Občas budou potřebovat, aby v ně věřil někdo druhý, než si budou dostatečně jistí, aby si začali věřit sami. „Připravenost“ se často dostaví až při pohledu nazpět, tedy poté, co se něco podařilo. Čekání na to, až bude člověk s duševním onemocněním připraven učinit krok vpřed, může proto často vést ke stagnaci a ke „z-ne-mocnění“. Často musí lidé nejprve úspěch zažít, než uvěří tomu, že mohou být úspěšní.

3. Fází odpovědnosti za sebe sama.

Lidé začínají věřit, že mohou mnoho ve svém životě měnit. Dívají se kupředu na to, co chtějí, stejně jako na to, co nechtějí. Aby dosáhli svého cíle zotavení, začínají dělat věci sami. Přijímají ale i pomoc od ostatních. Tak, jak se lidé s duševním onemocněním postupně zotavují, uvědomují si, že musí za svůj život převzít odpovědnost. To znamená, že musí začít „zdravě riskovat“, zkoušet nové věci a učit se ze svých chyb a selhání. Znamená to také, že se musí odpoutat od pocitů viny, hněvu a zklamání, které se nějak pojí s jejich onemocněním. Tato etapa je pro lidi s duševním onemocněním a jejich poskytovatele služeb velmi obtížná. Je zapotřebí zrušit staré vzorce závislosti, přičemž je třeba lidi podporovat v tom, aby se sami chopili „velení“, namísto toho, aby zůstávali v bezpečné roli „někoho, o koho je postaráno“.

4. Fází získávání a přijímání smysluplných životních rolí.

Jak se lidé učí, postupně se stávají více a více soběstačnými. Postupně se dostávají do bodu, kdy jsou schopni řešit věci zcela samostatně. Získávají smysluplné životní a společenské role. Pro úplné zotavení je nakonec třeba, aby lidé s duševním onemocněním získali ve svém životě nějakou smysluplnou roli, která nemá s jejich nemocí nic společného. Být obětí není role, která je hodna zotaveného člověka, a upřímně řečeno tam nepatří ani role toho, kdo přežívá. Nově získané postoje jako je naděje, důvěra a větší zodpovědnost za sebe sama, se musí uplatnit v „normálních“ rolích zaměstnance, syna, matky, souseda a jim podobných. Je důležité, aby se lidé připojili k širšímu společenství a stýkali se s těmi, kteří nespadají do sfér spojených s duševním onemocněním. Smysluplné role učiní konec izolaci a pomohou lidem s duševním onemocněním zotavit se a „získat si svůj život“.

bottom of page