Aktuality

  • Neviditelní lidé v internetovém magazínu ATYP (09. 06. 2017)
    Neviditelní lidé v internetovém magazínu ATYP

    Neviditelní lidé

    Z internetu jsem se dozvěděla o zajímavém projektu Neviditelní lidé, který realizoval Fokus Labe. Posláním této organizace je podpora lidí s duševním onemocněním v návratu a uplatnění ve společnosti rozvíjením možností pro jejich osobní, společenskou a pracovní realizaci. O projektu jsem si povídala s PhDr. Lenkou Krbcovou Mašínovou, předsedkyní sdružení.

     

    Proč Neviditelní lidé?
    Projekt Neviditelní lidé byl vytvořen se záměrem destigmatizovat, tedy odstranit odlišnost lidí s duševním onemocněním. V projektu veřejně vystupuje sedm klientů s onemocněním schizofrenie, kteří hovoří o projevech nemoci, prvních příznacích, hospitalizacích, i o problémech se sociálními vazbami, jak rodinnými, tak veřejnými. Díky velmi otevřeným příběhům se tak lidé mohou seznámit s onemocněním, které na první pohled není viditelné, avšak ve svých příznacích vyvolává v očích populace dehonestující označení. To celé je způsobeno právě neznalostí a nepochopením duševního onemocnění. Projekt Neviditelní lidé měl tento pohled veřejnosti změnit.
    Na jakou cílovou skupinu byl zaměřen?
    Projekt nebyl zaměřen na konkrétní cílovou skupinu. Měl představit, seznámit, umožnit vhled do problematiky duševního onemocnění, a to od středoškoláků po lidi v důchodovém věku.
    Neviditelní lidé - aneb jsou schizofrenici nebezpeční? 3Kde všude jste projekt představili?
    S projektem jsme od 1. 5. 2016 do 31. 10. 2016 navštívili několik středních škol, gymnázií, zdravotních škol ? tam byl zájem studentů vzhledem k zaměření oboru největší. Putovní výstava byla k vidění po celý týden na Týdnech duševního zdraví. S Neviditelnými proběhla beseda pro veřejnost například v Rumburku v čajovně, v muzeu v Teplicích, na vernisáži v Klášterci nad Ohří, v knihovně v Děčíně, v psychiatrické nemocnici v Beřkovicích. Naše poslední návštěva s projektem Neviditelní lidé byla v Pardubicích na Festivalu s duší. Naše putovní místa jsou různorodá, stejně tak jako lidé, kteří se o náš projekt zajímají.

     

    Jaké byly ohlasy?
    Velmi kladné, mnohdy až obdivuhodné směrem k Neviditelným lidem, kteří v projektu vystupují. Ta otevřenost životních příběhů je velmi odzbrojující, člověk si poté uvědomí, jak křehká je duše. Po zhlédnutí dokumentu a besedě s Neviditelnými se často setkáváme s tím, že diváci přehodnocují své životní priority a začnou zdraví řadit na přední místo v žebříčku hodnot. Lidé často obdivují odvahu, silnou vůli i pozitivní vnímání světa duševně nemocných lidí, ač si v mnoha případech většina se svou nemocí prošla velmi negativními zkušenostmi. Díky projektu se lidé dozvěděli o nemoci, jaká skutečně je. Jaké je žití pod její tíhou bez porozumění, rehabilitace a podpory. Zaznamenáváme mnoho díků za možnost pohovořit si s Neviditelnými lidmi, klást jim dotazy a zároveň si vyjasnit mylné představy o schizofrenii.
    Neviditelní lidé - aneb jsou schizofrenici nebezpeční? 4
    Kdo všechno byl do projektu zapojen a jak?
    Do projektu bylo zapojeno především sedm klientů Fokusu Labe s duševním onemocněním ? Vláďa, Jakub, Honza, Radka, Lukáš, Jirka a Luboš. Ti všichni našli odvahu a nechali nás nahlédnout do svých životních příběhů. Dále fotograf, jehož fotografie zachycují život klientů v současnosti, další z tvůrců byl kameraman a zároveň režisér, který krátký film Neviditelní lidé natočil a zdokumentoval a v neposlední řadě  PR manažerka, která s výstavou a filmem Neviditelní lidé putovala po různých místech.

     

    Co si myslíte o potřebě destigmatizace?
    Škatulkování, ponižování, izolování, označování obecně za blázny, s tím se lidé s duševním onemocněním běžně setkávají ve svém osobním životě. Pokud nepodáme pomocnou ruku, neukážeme vstřícnost a neprojevíme porozumění, nikdy se tito lidé ze své izolovanosti a opuštěnosti nedostanou. Destigmatizace je velmi důležitým prostředkem k lepšímu a plnohodnotnějšímu životu lidí s duševním onemocněním.
    Neviditelní lidé - aneb jsou schizofrenici nebezpeční? 5Vnímáte nějakou změnu postojů k lidem s duševním onemocněním?

     

    Díky projektu Neviditelní lidé ano. Na místech, na kterých jsme s výstavou nebo filmem byli, a lidé tak mohli lépe porozumět lidem s duševním onemocněním, tuto změnu vnímáme. Avšak je to stále velmi málo. Mediální prostředky jsou zatím silnější a prezentování lidí s duševním onemocněním jako ?nebezpeční blázni? stále ještě přetrvává nad lidským označením ?lidé s nemocnou duší, mající strach, bojující s neviditelnými symptomy, neporozuměni rodinou, veřejností, ani sami sebou??

     

    Co si přejete od psychiatrické reformy?
    Nazvu-li to velmi obecně a cíleně, tak kvalitnější život lidí s duševním onemocněním. A na to navazuje spousta mezičlánků. Lepší provázanost zdravotních a sociálních služeb, podpora informovanosti nemocných lidí i veřejnosti, zlepšení psychiatrické péče, předcházení hospitalizacím, navýšení ambulantní péče, modernizace psychiatrických oddělení, více destigmatizačních a osvětových projektů? Velký úspěch psychiatrické reformy vidím v zakládání Center duševního zdraví. Na Severu Čech jsou v provozu již dvě Centra duševního zdraví  ? v Chomutově a v Ústí nad Labem. Co se reformy týká, kráčíme pomalými krůčky, důležité je, že vedou vpřed.

    Budete v takovýchto projektech pokračovat? Co máte v plánu do budoucna?
    Nyní s projektem vyjíždíme pouze v případě, že nás někdo ohledně toho osloví. Rádi bychom pokračovali. Vzhledem k pozitivním zpětným vazbám směrem k celému projektu chceme brožuru Neviditelní lidé ještě rozšířit, a to v rámci letošních oslav 25 let existence Fokusu Labe. Rozšíření by mělo vzniknout především na základě narůstajících úspěchů našich Neviditelných lidi. Někteří z nich se posunuli směrem dopředu jak pracovně, tak osobně. Například Vláďa své rehabilitační místo v gastro provozovně rozšířil i o pozici peer konzultanta, stejně tak se ?peerem? stal i Honza, Jakub a Radka. Tím nejdůležitějším posunem však je, že o své nemoci dokážou mluvit veřejně, dívat se lidem do očí, vážit si sami sebe, udržovat sociální vztahy. Nyní jsou na místě, které pro ně bylo před lety ještě nedosažitelné.
    ________

     

    Rozhovor vedla Markéta Dohnalová/ fotografie a grafika archiv Fokus Labe

     

    VIZITKA:
    Fokus Labe je nestátní nezisková organizace. Poskytuje sociální služby lidem s duševním onemocněním. Zároveň poskytuje klientům služby zaměstnanosti a realizuje sociální podnikání.
    více zde
  • Konference Svépomocného hnutí v psychiatrii (20. 05. 2017)
    Konference Svépomocného hnutí v psychiatrii

    Dne 17.5. proběhla v prostorách Kinosálu Fokusu Labe konference Svépomocného hnutí v psychiatrii: Peer konzultanti z ČR přednesli své zkušenosti.

  • Centra duševního zdraví na severu Čech (18. 05. 2017)
    Centra duševního zdraví na severu Čech

    Na seveu Čech jsou v provozu již dvě Centra duševního zdraví. Jedno v Ústí nad Labem, jehož vedoucím je Bc. Richard Hnízdil, druhé CDZ působí v Chomutově, a to pod vedením Mgr. Štěpánky Hejčové.

     

    Rozhovor s Bc. Richardem Hnízdilem:

    1. Co je stěžejní činností CDZ?

    Je těžké vybrat jen jednu činnost a vytyčit ji za stěžejní, protože si klademe za cíl právě jednotlivé činnosti propojovat. Pomohl bych si tedy definicí CDZ, z které vyplývá: koordinovat a propojovat dostupnou zdravotně-sociální péči pro duševně nemocné s důrazem na možnosti poskytnutí bio-psycho-sociální podporu v přirozeném prostředí pacienta.

    2. Jakou roli vidíte v zakládání CDZ?

    CDZ je významným mezičlánkem v poskytování základní péče v ambulantních psychiatrických ordinacích, lůžkových odděleních psychiatrických nemocnic a "životem v běžné společnosti".

    3. Jaký potenciál vidíte v Centrech duševního zdraví?

    Potenciál CDZ vidím hned v několika oblastech. Začal bych tím, že pracují s možností předcházení hospitalizaci v psychiatrických nemocnicích, potažmo zkracování hospitalizací (není vyjímkou, že klient je hospitalizován 3-10 let) a institucionalizuje se. Výsledkem pak je, že si klient změní vlastní hodnoty, představy a chování, stává se propojeným se sociálně-zdravotním systémem daného subjektu. Dostává se do pasti, která ztěžuje jeho návrat do běžného života, za brány PN.

    Za b) CDZ úzce spolupracuje, provází a podporuje rodinu a blízké klienta. To je důležitý faktor pro úzdravu nejen klienta samotného, ale hlavně pro pochopení, edukaci a přijetí nemoci jeho bližních.

    Za c) Vedle toho tým CDZ se snaží asertivně vstoupit do prostoru klienta v momentě, kdy prochází krizí (ataka nemoci, těžká životní situace atp.) a bezpečně ho provází, podporuje a společně s ním hledá možné cesty. Propojujeme a dovytváříme tak podpůrné sítě pro předcházení hospitalizaceí nebo jak již bylo zmíněno zkracování hospitalizací klienta 

    A v neposlední řadě musím zmínit snahu CDZ o komplexní změnu  Snažíme se o změnu v přemýšlení, systému poskytování psychiatrické péče v Česku. Je to bezpochyby nelehký úkol, ale věříme, že ne nesplnitelný.


    4. Jaké úspěchy zažíváte?

        Za krátké období fungování nově vzniklého CDZ v Ústí nad Labem se nám podařilo provést několik klientů  těžkými životními situacemi, které by jinak vedly k hospitalizaci. Nadále spolupracujeme, zkvalitňujeme a prohlubujeme úzké fungování s kolegy v PN Horní Beřkovice, Masarykovou nemocnicí v UL, psychiatrickými ambulancemi v UL. Zkontaktovali a zasíťovali jsme nové klienty a rodiny v ústeckém kraji.
        Tým CDZ je z mého pohledu živý organizmus. Neustále se vyvíjí, hledá varianty, empaticky a strukturovaně pracuje na sobě a okolí. Tým CDZ Ústí nad Labem je tým plný profesionálních odborníků, sociálních pracovníků a terapeutů. Patří jim mé poděkování za skvělou práci a jsem šťastný, že s nimi mohu spolupracovat.

     

    Rozhovor s Mgr. Štěpánkou Hejčovou:

    1. Co je stěžejní činností CDZ?

     Mezi hlavní činnost CDZ patří poskytování komplexní psychiatrické rehabilitace lidem, kteří mají zkušenost s vážným duševním onemocněním. Tuto péči zajišťuje multidisciplinární tým, který poskytuje sociální a zdravotní služby. Tým pracuje s krizí a její prevencí tak, aby nemuselo docházet k dlouhodobým hospitalizacím. Odborníci pracují i s rodinami, které se potýkají s duševním onemocněním svého blízkého.

    2. Jakou roli vidíte v zakládání CDZ?

     CDZ je vlastně mezičlánek mezi psychiatrickou ambulantní péčí a péčí ústavní. Člověk se po propuštění z hospitalizace potřebuje rychle vrátit do běžného života, proto tým člověka doprovází v jeho životě tak, aby mohlo dojít k zotavení, aby člověk mohl žít co nejkvalitnější život i navzdory tomu, že se potýká s duševními problémy. CDZ zároveň nastupuje ve chvílích, kdy člověk zažívá těžké životní období, které může způsobit psychickou rozladěnost. Za všech okolností je CDZ nositelem komunikace mezi dotyčným, jeho rodinou, ošetřujícím psychiatrem a ostatními odborníky. V celém procesu se snaží klienta co nejvíce zapojit do rozhodování o další léčbě. Role týmu CDZ je ve spolupráci s rodinou a s ošetřujícím psychiatrem pacienta stěžejní.

    3. Jaký potenciál vidíte v Centrech duševního zdraví?

     Jak jsem zmiňovala výše. Role CDZ je v systému psychiatrické péče a v životě lidí velmi důležitá. Během života s vážným duševním onemocněním s dlouhodobými hospitalizacemi a nepochopením ze strany okolí může člověk snadno ztratit své kompetence, někdy je ani nestihne získat, protože nemoc přijde v období dospívání. Patří mezi ně: postarat se sám o sebe, o domácnost, pracovat nebo se vzdělávat, zvládat samotu, navazovat vztahy, věřit v to, že život má smysl a je naděje žít život podle svých představ i přesto, že do života vstoupila nemoc. Na tohle se zaměřuje tým CDZ, je to získání naděje, zplnomocnění, přijetí odpovědnosti za vlastní rozhodování a získávání nových životních rolí.

    CDZ mají pracovat pro regiony s cca 100 000 obyvateli, věřím, že pokud jich bude vytvořeno tolik, aby všem lidem s duševním onemocněním mohla být zajištěna časově a místně dostupná komplexní služba, je možné omezit lůžka v psychiatrických zařízeních, protože tým se zaměřuje na práci v terénu, kam péče odborníků z ambulancí a ústavních zařízení již nedosáhne.

    4. Jaké úspěchy zažíváte?

     Rehabilitace lidské duše je dlouhodobý a náročný proces. Úspěchy, které s našimi klienty zažíváme, mohou být pro většinovou společnost dnešní uspěchané doby banální. Pro klienta jsou to sice drobné krůčky, ale vedou k cílům, které si v životě přeje  - najít zaměstnání, samostatné bydlení nebo partnera.

    Za velký úspěch považujeme to, když se podaří předejít hospitalizaci a my můžeme zajistit bezpečí a podporu v domácím prostředí. Úspěch je, pokud při vážném zhoršení zdravotního stavu můžeme zajistit tzv. řízenou hospitalizaci a klienta na hospitalizaci doprovodit a být mu oporou po dobu nezbytně dlouhou pro zaléčení akutního stavu. Největším úspěchem je, když duševně nemocný člověk,  jeho rodina, ošetřující psychiatr i veřejnost, začnou věřit, že co děláme, má smysl. Naději na zotavení má každý.

     

    Kontakt: CDZ UL - +420 733 184 376

                CDZ Chomutov - +420 730 512 887

  • Konference Svépomocného hnutí v psychiatrii (09. 05. 2017)
    Konference Svépomocného hnutí v psychiatrii

    Konference Svépomocného hnutí v psychiatrii: Peer konzultanti - zkušenosti z ČR

    Dovolujeme si Vás pozvat na konferenci svépomocného hnutí v psychiatrii. Tématem této konference  jsou peer konzultanti v psychiatrické péči.

    Konference se koná 17. května v kinosále Fokusu kafe, Prokopa Diviše 5, v Ústí nad Labem, od 10 hod.

    Program:

    9.30 - 10.00  Registrace účastníků konference

    10.00 - 10.05   Úvodní slovo - Jan Švehla

    10.05 - 10.30    Historie peer konzultanství v zahraničí a začátek v ČR - materiál Centra pro  rozvoj péče o duševní zdraví - přednese Radek Prouza

    10.30 - 10.50  Zkušenosti úspěšných jednotlivců - peer konzultanství v ČR - Michal Balabán

    10.50 - 11.25  Práce peer konzultantů ve Fokusu Labe, peer konzultant nebo odborník? - Jan Švehla

    11.25 - 11.40  Role peer konzultantů - duální diagnózy, Vladimír Conk

    11.40 - 12.25  Přestávka na občerstvení

    12.25 - 12.40  Podpora peer konzultantů v organizacích, pro které pracují - Radka Paďourová

    12.40 - 13.00  Prospěch klientů peer konzultantů - Vladimír Voznica

    13.00 - 13.20 Nositel naděje - zotavení - vzor pro ostatní klienty - Borek Lacina, Jana Pekárková

    13.20 - 13.40  Zapojení lidí s duševním onemocněním do systému poskytované péče  Dana Chrtková, Břetislav Košťál

    13.40 - 14.00  Dotazy na peer konzultanty a diskuse

    Moderuje:  Jakub Šolc

    více zde
  • Jak změnit životy lidí s duševním onemocněním (04. 05. 2017)
    Jak změnit životy lidí s duševním onemocněním

    Fokus Labe spolupracuje s psychiatrickou nemocnicí Horní Beřkovice a společně vytváří podporu a příležitost pro návrat lidí s duševním onemocněním do přirozeného prostředí. Za rok 2016 Fokus Labe spolupracoval se 40 klienty, kteří našli novou cestu v životě a odešli z psychiatrické nemocnice Horní Beřkovice.

    "Dnes lidé pracují, bydlí, necítí se osamoceně, mají přátele a postupně berou život zpět do svých rukou", říká ředitelka Fokus Labe Lenka Krbcová Mašínová.

  • Výstava připomínající malíře Zdeňka Koška (19. 01. 2017)
    Výstava připomínající malíře Zdeňka Koška

    O výstavě připomínající malíře Zdeňka Koška, která probíhá v prostorách kavárny Fokus Kafe v Ústí nad Labem do 16. 2. 2017 napsala Mladá fronta.

Výběr stránky

| mapa stránek

Zkratky


Kontakt

Fokus Labe
Stroupežnického 1372/9, 400 01 Ústí nad Labem
Česká Republika
Telefonní spojení (work): +420 472 745 159
Faxové spojení (fax): +420 472 745 159
Email:

IČ: 44226586
DIČ: nejsme plátci

Přeskočit na začátek stránky |
Home | Kontakt | Facebook