Komunitní péče
Historie
V polovině našeho století se začíná objevovat nový směr a přístup k duševně nemocným, který je založen na idejích vzniklých v rámci konference ve Swampscottu ve státě Massachusetts, v roce 1966.
Principy
Základem komunitní péče je hnutí za duševní zdraví. Toto hnutí lze charakterizovat jako usilovnou snahu zřizovat a rozvíjet širokou síť sociálních služeb v každé komunitě a jejich prostřednictvím využívat co nejvíce ambulantních služeb, omezit dlouhodobé hospitalizace klientů ve zdravotních a psychiatrických zařízeních, stejně tak jako v nápravně výchovných zařízeních. Znamená to zavádět nové služby, např. alternativní tresty, a propojovat všechny složky sociální práce ku prospěchu občana, člena komunity. Zásadně se odmítá izolace "nežádoucích deviantů" a spoléhání se na výsledky péče, léčby či převýchovy kdesi mimo komunitu.
Dojde-li již k hospitalizaci či umístění klienta v zařízení kdesi mimo komunitu, cílem péče či léčby pak není "vykurýrovat" nemoc či odstranit "úchylku", ale dosáhnout stavu ekvilibria-rovnováhy jedince v takové míře, aby se co nejdříve vrátil do komunity. Zde poté dochází k partnerské spolupráci občana a sítě sociálních a zdravotních služeb. V zásadě jde tedy o péči budované na komunitním základě, oproti dosud praktikované péči založené pouze na rezidenčních zařízení a pobytu v nich.
Komunitní péče věnuje mimořádnou pozornost prostředí, v němž člověk žije, zatímco klasický přístup se zabývá především vnitřním životem jedince a jeho vztahy v rodině, komunitní přístup tento záběr ještě rozšiřuje o další životní podmínky klientů - bydlení, zaměstnání, volný čas, seberealizace a sebeuplatnění, lékařská péče, doprava, sociální a zdravotní služby aj.
Priority
- Prioritou komunitní péče je tedy integrovat handicapované občany zpět do společnosti. Poskytovat péči co největší měrou v přirozeném prostředí klienta – formou terénní práce, pokud je to jeho přání. Minimalizovat hospitalizace a zkracovat dobu hospitalizací na dobu nezbytně nutnou.
- Další z priorit komunitní péče je orientace na zajištění následné péče po propuštění z lůžkové péče, především u dlouhodobých stavů onemocnění, kde je třeba propojovat péči sociální a zdravotní.
- Komunitní práce si klade za cíl monitorovat pohyb klienta sociálně zdravotními službami ve městě a využívá systém klíčových pracovníků a plánů péče. Pracuje s celým socio-zdravotním zázemím klienta, eliminuje sekundární deviace, které jsou závislé od pohledu společnosti na klienta. Úspěšnost terapie je postavena na včasné práci se "zbytkovým potenciálem" klienta minimalizováním toho, co způsobuje chronifikaci nemoci.