Ródina a schizofrenie

Je třeba si uvědomit, že pokud člověk onemocní psychózou, neznamená to břímě jenom pro něho, ale pro celou jeho rodinu. Ostatní členové rodiny se musí vyrovnat s faktem, že jejich blízký člověk „zešílel“. Toto přijetí nemoci u blízkého člověka není samozřejmě jednoduché a celá rodina musí zpravidla projít několika časovými fázemi během tohoto procesu. Nejdříve reaguje odmítáním skutečnosti nemoci, což často způsobuje pozdní zahájení terapie dotyčného jedince. V další fázi rodina přijímá nemoc a snaží se najít její příčinu, což může vyústit až v sebeobviňování. Posléze se až křečovitě snaží dosíci pomoci pro svého blízkého a dosáhnout tak uzdravení. Bohužel, asi nezbytnou další fází je postupná rezignace a až deprese zbylých členů rodiny. Teprve poté je rodina schopna realisticky přijmout danou skutečnost a uspořádávat nové cíle pro celou rodinu.

Jak se mají rodiče a ostatní příbuzní k nemocnému chovat?

Měli by zkusit být co nejvíce trpěliví a tolerantní k projevům jeho nemoci. Nevyčítat mu je, protože to není jeho vina. Případnou nespokojenost, která je na místě a opodstatněná, by měli být schopni vyjadřovat přímo a pokud možno co nejdříve a předcházet tak kumulaci napětí v rodině.

Víme, že člověk se schizofrenií je více citlivý na stres. Příbuzní mohou pacientovi také pomoci tím, že se snaží snížit stresové situace okolo něj, nebo mu přímo pomáhají stres zvládat. Je třeba, aby jej dokázali předem, jasně a srozumitelně seznámit se všemi plánovanými odchylkami od domácího řádu ( stěhování, oslava narozenin….). Pacient se schizofrenií, který má z podstaty své nemoci obtíže se zpracováváním informací, potřebuje jasné, zřetelné a srozumitelné údaje, aby jeho mysl nemohla propuknout ve zmatek. Pokud takový zmatek zažije, bude mít tendenci si v něm najít nějaký svůj vlastní řád, nějak mu porozumět. A je nabíledni, že opět sáhne po svých fantazijních prožitcích a kolo psychózy se opět točí dál…

Příklad:

Pacient 20ti letý, před kterým jeho rodiče dlouho skrývali svůj letitý konflikt. Tenze mezi nimi však postupně narůstala a posléze vyúsťovala v četné otevřené hádky. Nakonec se rodiče dohodli na rozvodu, ale ne však o tom, u koho z nich bude pacient Martin bydlet. Tento měl již za sebou jednu psychotickou epizodu, spojenou s abusem marihuany. Nyní v napjatém rodinném prostředí dochází k bludnému přesvědčení, že tito lidé, kteří se tak ohavně chovají, nemohou býti jeho rodiči. Bude asi potomek slavného krále a královny, kteří si pro něho přijdou a uvedou jej do svého pokojného a klidného království…

Častou otázkou rodičů je, jak silně a direktivně mají dotyčného pacienta vést k různým aktivitám doma i mimo domov. Obecně je možno říci, že je třeba dávat nemocnému opakovaně najevo, že o něj příbuzní stále stojí, nabízet mu, zda se nechce zapojit do práce či rozhovoru, ale nenutit jej, když se na to necítí. Nejdůležitější je tedy být k dispozici, aby měl dotyčný sám možnosti se rozhodnout, kdy se zapojit a kdy ne. Je třeba si uvědomit, že člověk se schizofrenií má tím vším, co prožil, velmi otřesené sebevědomí a často trpí značnými pocity méněcennosti. Jeho sebevědomí ( a tudíž i zdraví ) je třeba postupně a pomalu rekonstruovat. A to především pomocí pochval a pozitivní podpory ze strany jeho okolí. Je třeba jej chválit i za takové činnosti, které byly před nemocí naprostou samozřejmostí.

Stigma a schizofrenie

Nevím o jiném takovém onemocnění, které by bylo zatíženo tak velkou stigmatizací ze strany veřejnosti. Existuje totiž tzv. laická představa šílence: někdo, kdo jedná impulsivně, nepředvídatelně a mnohdy agresivně. Neštěstím je, že se takto mnohdy cítí, tedy stigmatizují sebe sama i samotní nemocní… A kde je stigmatizace, je i diskriminace. Jev, se kterým se naši pacienti setkávají při hledání odpovídajícího zaměstnání, navazování partnerských a širších sociálních vztahů… Jen málokterému pacientu s tímto onemocněním se podařilo uplatnit v nějaké veřejné funkci.

(text o typech schizofrenie, rodině a schizofrenii, předsudkům vůči schizofrenii sestavil MUDr. Martin Jarolímek-prezident České asociace pro psychické zdraví)

| mapa stránek

Zkratky

Dobrý Fokus - logo

 

Zelený Fokus

 

La Šik



Kontakt

Fokus Labe
Stroupežnického 1372/9, 400 01 Ústí nad Labem
Česká Republika
Telefonní spojení (work): +420 472 745 159
Faxové spojení (fax): +420 472 745 159
Email:

IČ: 44226586
DIČ: nejsme plátci

Přeskočit na začátek stránky |
Home | Kontakt | Facebook